MINERÁLY A NĚKTERÉ DALŠÍ LÁTKY
Minerály představují sice nepatrný díl hmotnosti organismu, ale jejich význam je srovnatelný s významem vitaminů, protože jejich nedostatek způsobuje závažné poruchy. Jejich spotřeba je však minimální a za normálních okolností je množství obsažené v potravinách. Nedostatek některého minerálu je většinou. Příčinou poruchy organismu, který ztratí schopnost jeho získávání z potravy.
Na některých půdách obsahují rostliny nadměrné množství některých prvků, což také nemusí prospívat organismu. V průmyslových oblastech je v současné době největším problémem nadměrný obsah těžkých kovů (např. olova) a radioaktivních izotopů (např. stroncia, jódu atd.), které se za určitých okolností hromadí v organismu z přijímané kontaminované potravy (rostlinného či živočišného původu) a způsobují časem jeho postupnou otravu nebo nadměrné zatrženi radioaktivním zářením zevnitř. Ještě více zde nabývá na důležitosti otázka dostatečné spotřeby čerstvé a nekontaminované zeleniny, která podporuje regeneraci organismu a do jisté míry i uvolňováni těchto nežádoucích látek z těla.
Sodík
Je hlavním minerálem mimobuněčných tekutin podílejícím se na zadržování vody v těle a zamezujícím překyselení krve. Dostává se do organismu se solí. U obézních a trpících vysokým krevním tlakem příjem soli omezujeme. U sportovců a fyzicky těžce pracujících, kteří ztrácejí sůl potem, naopak příjem soli zvyšujeme, abychom zamezili dehydrataci organismu a svalovým křečím. Zdrojem soli je kuchyňská sůl, chléb, sýry, mrkev, květák, celer, špenát, ředkvičky apod.
Draslík
Je nepostradatelnou součástí vnitřní struktury buněk, kde se účastni především látkové výměny. V potravě se vyskytuje v dostatečném množství, ale při poruchách ledvin, nadledvin a používáním močopudných léků se vyplavuje močí. Nejvíce se vyskytuje v sušeném ovoci, mase, pomerančích, mandarinkách, růžičkové kapustě a bramborách.
Chlór
Do organismu se dostává především z kuchyňské soli. Zúčastňuje se regulace rovnováhy mezi kyselinami a zásadami a podílí se na produkci žaludečních šťáv. Při opakovaném zvracení může dojít k ochuzení organizmu o chlór.
Fosfor
Fosfor spolu s vápníkem tvoří minerální část kostí a zúčastňuje se metabolických přeměn. Nedostatek vznikne pouze ve zvláštních případech, někdy např. u pacientů s umělou ledvinou nebo při nadměrném užívání léků proti překyselení žaludku apod. Výsledkem mohou být poruchy nervové soustavy, svalstva, jater, měknutí kostí a další problémy spojené s metabolismem. Nachází se v dostatečné míře ve všech rostlinných i živočišných tkáních, takže jeho nedostatek lze řešit jedině intenzívní lékařskou péči.
Vápník
Tvoří minerální část kosti a zubů a také má regulační účinek na buněčné pochody. Běžná potrava jej obsahuje dostatek, u žen vzniká zvýšená spotřeba vápníku během těhotenství, Rozhodující vliv na hospodaření s vápníkem má však vitamin D a to bez ohledu na dostatek vápníku v potravě. Nedostatek vitamínu D způsobuje především u dětí měknutí kosti (křivici), nadbytek zase vede k tvorbě močových kamenů a k předčasné arterioskleróze.
Jód
Podílí se podstatně na činnosti štítné žlázy. Nedostatek se projevuje zduřením štítné žlázy, která dostatečně nefunguje, a v raném věku omezuje intelekt a vzrůst. V dospělosti vede nedostatek k únavě, vysychání kůže, zácpě, padání vlasů a dalším poruchám. Značné množství jódu se nachází v potravinách pocházejících z moře. Potraviny z vnitrozemských oblastí jsou většinou chudé na jód, proto se jóduje kuchyňská sůl.
Fluór
V těle se podílí především na stavbě kostí a rubů. Nedostatek fluoru vede k lámavosti kosti a zvýšené kazivosti zubů. Vyskytuje se především v mořských rybách, čaji a v některých oblastech i v pitné vodě. Přidává se do zubních past a někde i do pitné vody, což je však problematické.
Železo
Je nepostradatelné pro zajišťování dýchání buněk a přenos kyslíku v červených krvinkách. Jeho potřeba se zvyšuje při ztrátách krve a u žen navíc při kojení. Vyskytuje se v dostatečné míře v krvi, mase, vnitřnostech, fazolích, chřestu, kopřivách, špenátu, ovesných vločkách, pitné vodě atd. Vstřebávání železa organismem zajišťuje vitamin C, jehož dostatečný přísun v ovoci a zelenině je proto z tohoto pohledu důležitější, než samotný obsah železa v potravinách. Přemíra přijímaného železa může vyvolat vážné zdravotní poruchy.
Kyselina listová
Je nepostradatelná pro růst rychle se obměňujících buněk, jako jsou např. krvinky nebo buňky ve střevních sliznicích. Zvýšená potřeba vzniká u žen v těhotenství nebo při poruchách jater. Nedostatek způsobuje průjmy a nedozrávání krvinek. Již z názvu je zřejmé, že se vyskytuje především v zelených listech, květáku, ale také v játrech a ledvinách.
Kyselina pantotenová
Její účast na energetickém metabolismu je nenahraditelná. Nedostatek se projevuje poškozením sliznic a kůže (rohovatění, olupování), vypadáváním vlasů a poruchami nadledviny. Vyskytuje se v květáku, růžičkové kapustě, melase, mase, vnitřnostech, vaječném žloutku apod. Tepelnou úpravou se v mase prakticky znehodnotí, ale v zelenině zůstane neporušená. Podobně jako většina vitamínů je znehodnocována alkáliemi, kyselinami, kyslíkem a slunečním zářením.
PP faktor - niacin
Ovlivňuje proces získávání energie při látkové výměně v organismu. Nedostatek způsobuje atrofii sliznic, střevní průjmy, kožní záněty a poruchy intelektu. Vyskytuje se v listnaté zelenině, rajčatech, droždí, mase, játrech apod., v minimálním množství však v kořenové zelenině a ovoci.
Vláknina
Pojem vláknina označuje člověkem nestravitelnou celulózu a další látky, které tvoří součást každé rostlinné buňky. Je stravitelná pouze býložravci, pro lidský organismus má však jiný důležitý význam. Při žvýkání pročišťuje ústní dutinu a upevňuje chrup, ve střevě váže na sebe vodu, některé škodlivé látky a způsobuje objemnost pokrmu. Nestravitelné zbytky střevní stěnu účinně a masírují a stimulují tak peristaltiku (stahováni střevních stěn), což zamezuje zácpě.